Zemědělcem snadno a rychle
„Na každu robotu je nám treba špecialisou“ říká major Terazky už v legendárních Černých baronech. Tímto heslem se patrně řídilo i ministerstvo školství před rokem 1989, když vytvářelo osnovy pro gymnázia. Najednou se v rozvrzích od třetího ročníku objevily předměty, které měly nás studenty vyprofilovat do oblasti zemědělství, strojírenství, stavebnictví a výpočetní techniky. Společně jsme ještě v druhém ročníku protrpěli technickou grafiku, o které si jen pamatuji, že tam byly jakési průměty, nárysny, bokorysny a hlavně všudypřítomná žiletka, kterou se „gumovalo“ vše, co jaksi nevyšlo. Nákresy byly vyhotoveny tuší, tedy jinak to nešlo. Má nezlomná šikovnost neznala mezí, takže jsem gumovala a gumovala a hle- díra ve čtvrtce.
A už tu byl třeťák. Já a moje kamarádky jsme měly výhodu výběru. A proč právě my? V prvním ročníku škola neotevřela německý jazyk a tak jsme všechny jako jeden muž- tedy žena- byly odveleny na jazyk francouzský. A teď se to najednou hodilo. Tak holky, kam? ptal se třídní. Zemědělství byla jasná volna. Kromě teorie rostlinné a živočišné výroby nás čekala také praxe. Co vše jsme okusily na vlastní kůži? Telení, kydání hnoje, třídění jablek, úklidové práce a také prognostiku. A cože to bylo? Do té doby jsem také netušila. S kamarádkou jsem nafasovala dřevěný rám o velikosti jednoho metru na jeden metr, na základě mapy jsme měly obejít pole v katastru a zjistit, kolik vzešlo rostlinek na metru čtverečním. Určitě zajímavá práce. Nejdříve jsme se ztratily, pak jsme měly strach, tak v pustině bez živáčka jsme začaly zpívat písně a ne ledajaké. Sojuz nerušimij, Intermacionálu a Píseň práce. Najednou vidíme auto a ten člověk mává- hele, asi nám něco chce. Ukázalo se, že je to zootechnik a jede si pro nás- holky, bude oběd. A byly jste všude? ANO! Teď nám začal ukazovat katastrální mapu a my byly konsternované. Tam jsme byly? Samozřejmě jsme tvrdošíjně tvrdily, že ano. Ani netuším, jak náš odhad dopadl, zda úroda dle našich více než zajímavých výpočtů klapla.
Tak takovéto specialisty, jaké z nás škola vychovala, bych do praxe nechtěla ani zadarmo. Ale určitý přínos to mělo. Vážím si každé práce a zvláště té těžké v zemědělství. Vydobýt chleba je opravdu velmi nesnadné, ale o tom Terazky nic neví.